Den 9: Starobylé chrámy v Polonnaruwě

↑ Zpět na výpis

→ Den 10: Přesun do Galle

Ráno zahajujeme kontinentální snídání a poté jdeme k hlavní silnici, kde opět bez čekání vidíme přijíždět bus do Polonnaruwy. Cesta trvá asi hodinu a čtyřicet minut a během ní do autobusu přistupuje zpěvák s přenosným reprákem a zpívá. Kupujeme si od něj za pouhých 100 rupií DVD, abychom si doma mohli připomenout tuto cestu. V Polonnaruwě jdeme prvně k budově muzea, kde se kupují vstupenky, vchod do areálu je totiž umístěn až asi 500 metrů dál po silnici a museli bychom se jinak vrátit. Platíme na místní poměry nechutných 2x 25 dolarů a procházíme muzeum, v němž jsou umístěny místní vykopávky a obrazy toho, jak chrámy pravděpodobně původně vypadaly. Na konci muzea následujeme šipku exit a ocitáme se na Island parku, kde se nacházejí také starobylé ruiny, avšak není odsud možnost odejít jinak, než opět okolo muzea. Na značení čehokoliv se zde spolehnout nedá.


foto

Watadage


U silnice si půjčujeme kola, cenu usmlouváme na 2x 300 rupií, v průvodce se uvádí jako běžná cena 350. Dostáváme naprosté rachotiny, které drží snad jen silou vůle. Během jízdy mám kolena pomalu u hlavy. Jedeme pár minut po silnici, která se navíc ještě opravuje a je převedena do protisměru. Moc bezpečně se necítíme, navíc se tu jezdí vlevo a pořád jsme si na to hlavně při přecházení křižovatek nezvykli.


foto

Naše dopravní prostředky


V areálu míříme nejdříve do Citadely, kde se nachází královský palác, audienční síň a bazén. Poté vstupujeme do Quadrangle, asi nejhezčího místa celé Polonnaruwy. Obzvlášť Vatadage a Thuparama v nás skutečně zanechávají dojem. Pokračujeme na kolech dál okolo obřích dágob, až dorazíme k velké bílé dágobě. Kousek stranou vidíme velkého varana a také několik opic. Po dalším přesunu na kole přijíždíme ke skalním sochám ležícího Buddhy, kde se rozhodneme jet už zpět. Celou cestu pravidelně kupujeme lahve vody a vyzkoušíme i místní žlutý kokos. Ve stínu je okolo 35°C.


foto

Příšera, co nás chtěla sežrat


Autobusem, který skoro nikde nezastavuje se vracíme zpět do Dambully a vystupujeme před pekárnou, kde mají pečivo, které není plněné pikantní bramborovo-zeleninovou směsmí ani není sladké! Poté zajdeme do zcela prázdné, klimatizované restaurace pro turisty, kde si dáme každý vaječnou omeletu a platíme něco přes 1000 rupií, což je asi tak 2 - 3x víc než běžná cena někde v průjezdu :-)


foto

Tivanka Pilimage


Přicházíme na pokoj a pročítám průvodce, kterým směrem se vydat dál na zbývající dny. Na západním straně ostrova byly ještě minulý týden povodně a sesuvy půdy, navíc tam pořád nejspíš prší. Východní pobřeží je blíž a není tak turisticky využívané. Nakonec se rozhodujeme pro původní plán, a sice pro cestu do Galle přes Colombo. Je toho po cestě víc, než na východním pobřeží. Navíc je mimo sezónu, je možné, že bychom na východě neviděli skutečně nic. Původně jsme chtěli jet do Galle přes Kandy a Colombo, cestou se stavit ještě ve skalním chrámu Aluvihara. Z Dambully ale jezdí přímé busy do Colomba a cesta to bude dlouhá i tak. Aluvihara nám tak zůstane skrytá.


foto

Rankoth Vihara